Němí pamětníci

  • Autor: Ing. Vít Penížek, Ph.D., vědecký pracovník ČZÚ Praha
  • Publikováno: 1.3.2015
  • Rubrika: Krajina kolem nás
  • Vyšlo v LN 3/2015

Stromy. Jsou tak běžnou součástí prostoru kolem nás, že si jejich existenci často vůbec neuvědomujeme. Symbolika stromů hraje pro člověka od pradávna významnou roli, ať už jde o jeho vztah k náboženství nebo vazbu k přírodě. Staré národy často uctívaly vybrané druhy stromů. Pro Kelty byly obzvlášť posvátnými dub, jasan a hloh, pro Germány byly posvátným stromem duby, pro Slovany duby a lípy. Lidé vždy vyhledávali stromy jako své ochránce i ochránce příbytků. Vysazování stromů v blízkosti svých domovů se tak stala tradicí přetrvávající od nepaměti. Stromy byly často vysazovány při významných událostech, jako např. založení nového statku nebo narození prvního syna. Tyto tzv. „rodové stromy“ se tak staly živoucí kronikou a pamětí našich dějin vepsaných do jejich kmene, kůry, kořenů a větví.

Významné stromy v naší krajině, často přímo v městech a obcích, jsou dnes chráněny jako tzv. památné stromy. Jejich ochrana je zakotvena přímo v zákoně o ochraně přírody. Jak se stane strom památným? Tedy alespoň z pohledu zákona? Oficiálně mohou být za památné stromy vyhlášeny takové stromy, které jsou mimořádného vzrůstu či stáří, stromy se zvláštním tvarem koruny, stromy tvořící krajinnou dominantu, stromy připomínající určitou historickou událost, nebo stromy doprovázející nějakou kulturní památku. Jako památný strom mohou být vyhlášeny jak jednotlivé stromy, tak i skupiny stromů a stromořadí. Kdo určí, zda je strom památný? Podnět k vyhlášení památných stromů může podat kterýkoliv občan nebo občanské sdružení. Vyhlášení probíhá na základě správního rozhodnutí místně příslušným orgánem ochrany přírody, což je většinou odbor životního prostředí obecního či městského úřadu.

Určitě každého z nás začnou napadat různé otázky: Kolik takových stromů u nás je? Jaké druhy stromů jsou nejčastěji památnými stromy? Je nebo byl vůbec nějaký památný strom u nás v Libčicích? A když ne, kde je nějaký v našem okolí? Všechny tyto otázky lze odpovědět díky přehledu všech památných stromů vedeným Agenturou ochrany přírody a krajiny. Celkem je v něm úctyhodných 5800 záznamů, ale památných stromů je více, neboť seznam zahrnuje i skupiny a celá stromořadí. A jaké že stromy patří mezi nejčastější? Jednoznačným vítězem je lípa, těch je víc než 1700, následována duby (1140). Více než stovka je také buků, javorů, jasanů, jilmů a hrušní! Listnaté stromy jsou tedy oproti jehličnatým v naprosté převaze. Jehličnany mají vyrovnanou trojici zástupců tvořenou smrkem (79), tisem (77) a borovicí (75). Celkově je zastoupeno mezi památnými stromy téměř 70 druhů, i když mnohé mají jen jediného reprezentanta.

A jak je to s památnými stromy u nás v Libčicích? V databázi najdeme na území Libčic tři památné stromy. Jde o lípu a platan v areálu šroubáren a jilm vaz s popsaným umístěním „na břehu řeky u křižovatky“. Všechny tři byly vyhlášeny v roce 1983, ale dnes už jsou vedeny jako neexistující. Nejbližšími památnými stromy v okolí Libčic jsou hrušeň a jírovec (kaštan) v Máslovicích, nebo dnes už zjevně chřadnoucí dvojice jasanů strážící boží muka u hlavní silnice v Tursku. Pohled do majestátných korun lip si můžeme dopřát na Budči. Chcete-li si projít krásnou alejí, tak vyrazte do nedalekých Blevic, kde se ocitnete pod ochranou mohutných dubů. Žádný ze zmiňovaných stromů však není rekordmanem ani svým věkem, ani velikostí. Za těmi byste museli dále. Nejstarším stromem v Česku je tis u Vilémovic v Posázaví, jehož věk se odhaduje někdy až na začátek našeho letopočtu, nejmohutnějším stromem je Vejdova lípa z Východních Čech, jejíž obvod měří více než 12 metrů. K mnoha památným stromům se také pojí pověsti, jestli máte rádi tu o Oldřichovi a Boženě, tak se můžete vydat do Peruce u Loun. Zde stojí dub, který mohl být dle svého věku skutečně svědkem raně středověké „lovestory“.

Vypěstovat si vlastní památný strom, tak aby byl součástí oficiálních přehledů, nelze. Ale zasadit strom, který bude památný pro vás a vaši rodinu, bude připomínat rok, kdy jste dokončili stavbu domu, narodil se vám potomek nebo se ve vaší rodině stala jiná významná událost, lze a udělejte to. Z malého semenáčku se časem stane strom, jehož stín ocení třeba až další generace. Stejně tak jako je důležité žít v přítomnosti, je důležité myslet i na budoucnost. Kdyby se k takovému kroku neodhodlali lidé před námi, tak by památných stromů bylo mnohem méně. Neváhejte a sázejte. Dejte stromům šanci stát se pamětníky.

Ing. Vít Penížek, Ph.D.
Vědecký pracovník ČZU Praha

 

Bez názvu

Další články autora