Odpočívají v pokoji?

  • Autor: Mgr. Petr Nový, archeolog Středočeského muzea v Roztokách
  • Publikováno: 8.9.2015
  • Rubrika: Zápisník archeologa
  • Vyšlo v LN 9/2015

Nejprve zmizel vzrostlý krásný strom, pak se vyčistil vjezd na pozemek. Co přijde teď, říkám si pokaždé, když jdu Hřbitovní ulicí do práce nebo z práce. Rodinný dům? Najdeme tam něco? Co když tam bude zasahovat to raně středověké pohřebiště?!

V každém případě se jedná o pozemek na zajímavém místě, kde by se archeologické památky daly očekávat. Vždyť sousedí s někdejší kovárnou, v jejímž okolí se nalezly pozůstatky významného pohřebiště z 10. století. Doprovodný inventář hrobů svědčil spíše o pohřbené "vyšší" vrstvě obyvatelstva. Mimo železných nožů a běžných ozdob v podobě bronzových záušnic zde byl například nalezen bronzový filigránový gombík, jantarový náhrdelník nebo náhrdelník s dutou bronzovou rolničkou a skleněnými perlami, tedy předměty v této době luxusní. Pravděpodobně zde byli uloženi obyvatelé Libčic, patřící do užšího kruhu kolem tehdejšího vlastníka vsi - Libka nebo Lubka (nejstarší název Lubcice). Bohatý mužský hrob zatím chybí! Předpokládám, že se časově pohybujeme předtím, než kníže Boleslav II. věnoval Libčice nově založenému Břevnovskému klášteru. Copak se asi stalo, že se zde na konci 10. století změnil majitel?

Bohužel není možné zrekonstruovat podobu pohřebiště. Víme, že se na hroby narazilo při stavebních pracích v okolí zmíněné kovárny, dnes Kralupská č.p. 26. Ze sporých informací nálezů uložených v Národním muzeu nevyplývá kdy, ani kdo hroby zkoumal a do muzea doručil. Jen u části nálezů se jako dárce objevuje roztocký lékař Čeněk Ryzner. K souboru libčických nálezů zřejmě patří i keramická miska, koupená později muzeem z lékařovy pozůstalosti. Právě díky Ryznerovi je možné odhadnout, že k nálezu pohřebiště mohlo dojít kolem roku 1880.

Řízením osudu se nálezové informace v Národním muzeu pomíchaly a část hrobového inventáře je pokládána za obsah hrobů pohřebiště, porušeného nedlouho poté v ulici 5. května. Omyl však vyvrací zprávy publikované v Památkách archeologických. V roce 1886 se zde uvádí, že na listopadové a prosincové schůzi Archeologického sboru byl vyložen mimo jiné nález z Libčic. "Z 12 hrobů s celými kostrami, u Libšic n.V. otevřených, pouze v jediném nalezeno 5 kroužků s esovitým zakončením (mimo malý zbytek prkna z rakve), jež darovali pp. Jos. Stefany, obchodník, a V. Krumbholz, učitel v Libšicích."

Hned na jaře následného roku je pod značkou " – z" publikována zpráva o nálezu: "Při stavbě nové silnice do Letek objeveny byly letos v dubnu v hloubi 2,50 m dvě řady hrobů s kostrami v rakvích pečlivě uloženými. ..." Celkem 14 špatně dochovaných koster bylo uloženo v rakvích z borových prken, víceméně již ztrouchnivělých. U hlavy každého nebožtíka se nacházel pískovcový kámen, snad představující jakousi hrobovou stélu. Oproti starším hrobům u kovárny zde také téměř chyběly milodary - pouze v jednom (snad ženském) hrobě bylo nalezeno pět bronzových záušnic, které se jako jediné dostaly do muzejních sbírek.

Za zprávou o nálezu a darem do muzejních sbírek stojí již výše zmínění V. Krumbholz a J. Stefany, který je nyní představený již jako úředník železářské továrny v Libčicích.

Druhá zpráva je velmi podobná předchozí a mám za to, že se může jednat o detailní popis jedné a té samé události - výsledek místního šetření sboru nebo podrobnou zprávu sborem vyžádanou. Odpovídá tomu identický nález záušnic jako jediného souboru milodarů. Navíc ve sbírce muzea figuruje také pouze pět záušnic. Pohřebiště se nacházelo na okraji tehdejších Libčic v místě dnešní křižovatky před městským úřadem. Dle zprávy se hrobové nálezy nacházely i po svahu dolů k místu bývalé staré školy. Dle popisu se jedná o mladší pohřebiště z 11. století. Mezi pohřbenými tak mohl být i Semata, hlídač kolegiátního kostela ve Staré Boleslavi, kterého významnou službou roku 1052 pověřil kníže Břetislav I. Možná však ještě někde v těchto místech odpočívá.

Mgr. Petr Nový
Archeolog Středočeského muzea v Roztokách

 

Nálezy z hrobů v Kralupské ulici č.p. 26 (podle J. Slámy 197

Další články autora