Keltové z Letek

  • Autor: Mgr. Petr Nový, archeolog Středočeského muzea v Roztokách
  • Publikováno: 1.5.2015
  • Rubrika: Zápisník archeologa
  • Vyšlo v LN 5/2015

V Libčických novinách vyšly již dva zajímavé články o komínech postavených firmou Ing. V. Fischer a spol.. Při pohledu na její komíny není možné nepřipomenout místo, odkud až do roku 1933 pocházela většina komínových cihel, při těžbě jejichž materiálu došlo k odhalení významné pravěké lokality.

Cihelny v Letkách vznikaly postupně od roku 1870. S nápadem zřídit zde cihelnu v poloze "Na Vinici" přišel v roce 1893 i pražský inženýr Karel Fischer, který se z finančních důvodů spojil se stavitelem na Královských Vinohradech Antonínem Dvořákem (se známým hudebním skladatelem měl společné pouze jméno). První archeologický nález byl učiněn již při stavbě obytného stavení nad silnicí z Letek do Libčic (v okolí dnešního č.p. 431). "Dělníci odkopávajíce půdu v akordu porazili jednu figuru, i zpozorovali v sesypané hlíně lidské kosti a železo; železo vybrali a odevzdali panu archit. Dvořákovi, který mi je se vzácnou ochotou odevzdal s jinými ještě předměty pro sbírky muzejní."

Zde je popsán onen důležitý čin majitele cihelny, který nálezy od dělníků odkopávajících stěnu cihelny předal archeologům. Zatímco z prvního hrobu se do Musea království Českého dostal na kusy rozlámaný rezavý meč, z druhého byly získány již bronzové spony (tzv. duchcovské) a náramky, datující pohřebiště do doby laténské.

Druhý nález již prohlédl člen tzv. Píčovy družiny, amatérský archeolog a jinak poděbradský lékárník Jan Hellich, evidující i třetí částečně odkopanou kostru. Samotný vedoucí prehistorického oddělení NM Josef Ladislav Píč se kvůli svému zaneprázdnění do cihelny osobně dostavil až 8. listopadu 1893 po upozornění ing. Fischera na nález hrobu bez doprovodných nálezů.

O týden později je v Letkách znovu, aby zdokumentoval další podobný nález. V březnu následujícího roku navštívil dr. Píč leteckou cihelnu hned dvakrát. Poprvé se svým známým dr. Matějčkem (Matiegka?) prohlédl kostru porušenou kopáním vodovodu asi 200 metrů od prvních nálezů. Podruhé za doprovodu ochotného stavbyvedoucího p. Vaníčka prohlédl kostru, kterou našel pod silnicí blíže trati dělník kopající základy kruhové pece.

p>Asi tři neděle poté navštívil dr. Píč s přítelem J. Toužímským skrze další nález pohřebiště znovu. Následovalo několik návštěv v roce 1898. Dr. Píč zdokumentoval celkem čtyři hroby nacházející se v blízkosti prvního místa nálezu při stavbě obytné budovy.

 

O tři týdny později navštívil Letky v doprovodu dalšího člena své pracovní archeologické skupiny, ředitele zvoleněveského cukrovaru Jana Felcmana (spolu s Václavem Landou patřil k aktivním amatérským archeologům v našem okolí). Odkryli spolu kostru ženy pohřbenou spolu s malým dítětem (takovýto hrob byl nalezen celkem třikrát).

Krátce na to byl objeven jeden z mužských bojovnických hrobů. Další dva laténské hroby byly dr. Píčem vykopány až v roce 1907, kdy se cihelna posunula severním směrem na pole p. Suka (dnes mezi kulturním domem a silnicí). Jeden z hrobů se archeolog pokusil neúspěšně vyzvednout a dopravit, jak říkáme, "in situ" do muzea.

Den před Silvestrem roku 1909 se do Libčic podíval i zmíněný Václav Landa, dokumentující opět dvě těžbou poškozené lidské kostry. Poté následuje delší prodleva. Další hrob odhalený až v roce 1921 v místech dnešního kulturního domu dělníci rozkradli.

Rok nato odstartoval nález tří nádob regulérní záchranný archeologický výzkum, provedený dr. Albínem Stockým spolu se studenty J. Böhmem (budoucí významný český archeolog), M. Grbičem (budoucí významný srbský archeolog studující v Praze) a J. Vackem (budoucí archeolog, libčický rodák). Jeho výsledkem bylo odkrytí celkem 20 laténských hrobů.

Ačkoliv jistě nebyly zachráněny všechny nalezené hroby, přesto se pohřebiště v Letkách s počtem minimálně 38 hrobů řadí k větším prozkoumaným pohřebištím z období 4.-3. století př.n.l. Vzhledem k rozsahu pohřebiště je téměř jisté, že v okolí se nachází ještě hroby další. To vše by ale nebylo bez spolupráce s majiteli cihelny, jak ostatně v roce 1934 na závěr svého článku o pohřebišti konstatuje již vystudovaný archeolog Josef Vacek.

"Nutno ještě vysloviti dík pp. Fischerům, kteří bádání a výkopy nejen se zájmem sledují, ale i poskytnutím dělníků tyto podporují."

 

Mgr. Petr Nový
Archeolog Středočeského muzea v Roztokách

 

Bez názvu Bez názvu

Další články autora