Jedenáct otázek jako jedenáct jamek

Rozhovor s Petrem Šedinou, prezidentem golfového klubu Golf Snail

  • Autor: Hannah Bartíková
  • Publikováno: 1.7.2014
  • Rubrika: Rozhovor
  • Vyšlo v LN 7/2014

Rozhovor s Petrem  šedinou – prezidentem golfového klubu Golf Snail

Golf byl ještě nedávno sportem jen pro horních deset tisíc. Drahé značkové oblečení, drahé členství v elitních klubech a drahé hraní. To už je naštěstí minulostí a golf si může zahrát skoro každý, kdo má o něj zájem. Třeba i my z Libčic, tím spíše, když máme golfové hřiště z velké části v našem katastru. Protože o golfu vím pramálo, ráda jsem doprovázela naše školáky – výtvarníky a se zájmem sledovala, jak to v klubu Golf Snail chodí. S prezidentem Petrem šedinou jsem se vydala na cestu od jamky k jamce a u každé mu položila jednu otázku. Zde je tedy náš rozhovor o jedenácti jamkách, jedenácti otázkách a jedenácti zajímavých odpovědích.

Někde jsem se dočetla, že golf je původně zkratka z anglického názvu „Gentlemen Only, Ladies Forbidden“ neboli „Pouze pro džentlmeny, ženám zakázáno“.

Ano, to je například jeden z možných výkladů pro název a počátek golfu, který má opravdu dlouhou historii. Pochází ze Skotska a na Britských ostrovech se hrál po staletí. Kořeny golfu lze vystopovat i ve středověké Číně, kde se jím bavila výhradně šlechta. Už dávno to není naštěstí sport jen pro muže a je dobře, že už ne jen pro elitu. V současné době získává velkou popularitu a kvalifikované odhady  hovoří o šedesáti milionech registrovaných hráčů na celém světě.

Je, nebo není, golf olympijským sportem?

Byl, pak dlouho nebyl a brzy zase bude. Po více než sto letech se zase objeví na letních olympijských hrách v r. 2016 v Rio de Janeiro.

Vybudoval jste si vlastní hřiště, protože jste vášnivým golfistou?

Je pravda, že se již řadu let aktivně věnuji golfu, ale to skutečně nebyl důvod pro to, abych se před čtyřmi lety pustil do projektu, od kterého mě skoro všichni zrazovali. Cítil jsem, že musím v životě udělat zásadní změnu a vybudovat něco trvalého pro sebe i pro ostatní. Chtěl jsem vytvořit místo, kde se budou lidé rádi scházet, odpočívat a užívat si kouzlo ze hry, kterou mohou hrát bez ohledu na věk se svými kamarády, s partnerem, manželské páry nebo dokonce rodiče s dětmi. U nás může mít členskou kartu i jejich pes. Jsme určitě jediný golfový klub na světě se psím členstvím, ke kterému dostane každý nový zájemce buřt zdarma. Všem šesti velí fenka mé dcery Adélka Pechová, která hřiště poměrně zdatně hlídá.

Jak to tu tak pozoruji, mohu říci, že se vám váš záměr podařil. Mimochodem - proč máte v logu zrovna loudavého šneka?

Faktem je, že šnek není zrovna typický symbol pro sportovce a ve světě golfu je název klubu zcela nezvyklý. Navíc ulita našeho šneka se točí zleva doprava, což je v přírodě neobvyklé. Stejně neobvykle vypadá náš klub. Jde tak trochu proti proudu.

V čem?

Třeba i v tom, jak dnes vypadá jeho klubovna vymalovaná libčickými malíři, nebo tím, jak pomalu stavím hřiště, ale zato s velkým citem pro přírodu. Nepodávám tu alkohol a nelákají mě VIP party. Kladu důraz na etiku hráčů, jejich soudržnost a loajalitu k mateřskému klubu. Díky těmto zásadám zde potkávám lidi, kteří nejsou oslněni sami sebou, svými tituly a funkcemi, ale jsou to opravdoví rytíři doby, které rád řadím mezi své přátele, protože jsou ochotni pomáhat ostatním.

A potřebujete pomoc?

Tak velký projekt na ploše o cca pěti hektarech nemůže člověk dělat sám. Přiznávám, že jsem hledal pomoc snad všude. Se štěstím i bez, někdy i s posměchem těch, co mě v předpokoji svých luxusních kanceláří nechali čekat jen proto, aby mi pak oznámili, že „ten můj golf je jen a jen moje aktivita“. Přesto jsem to nevzdal a za čas jsem potkal ty pravé, s kterými je radost se znát a spolupracovat.

Mýlím se, když si myslím, že hřiště dotujete i ze svého?

Bohužel nemýlíte, protože stále jsou náklady na údržbu a provoz vyšší, než zisk. Sám sobě si nic neplatím a pracuji zde celou sezonu jen pro radost. Je to fajn, mohu si stěžovat jen sám sobě a těžko si mohu dát výpověď. Vždy v listopadu hřiště zavřu a celou zimu pracuji ve stavebnictví, abych našetřil na další golfovou sezonu.

V takové situaci se jiní obvykle spojují s nějakým bohatým investorem.

Dostal jsem několik lukrativních nabídek od pánů, jejichž auta připomínala kosmické koráby, ale jejich svět se tomu mému vysněnému vůbec nepodobal. Jejich vstupem do klubu by Snail pozbyl svobodu a myšlenka o mém golfu by se proměnila na graf čistého příjmu. O to já opravdu nestojím.

Jaký je tedy ten „váš“ golf?

Svou představu jsem realizoval například v SPG.

Co to je?

Sdružení přátel golfu, které ještě nikdy nikdo nezaložil. Vysvětlím. Tak jako téměř na všechno, i na golf je potřeba mít vstupní kartu. V případě golfu zelenou. Zelená karta je důkaz hráčské způsobilosti jak ke hře, tak ke vstupu na hřiště. Ne každý má možnost ji získat. Důvodem může být nedostatek času i finance. Přesto by si mnozí zájemci o golf rádi zahráli na parádních hřištích, nebo si nejdříve, než se pro golf definitivně rozhodnou, rádi vyzkoušeli, zda je to pro ně ten správný sport. SPG umožňuje všem, kteří projeví zájem, zahrát si i na hřištích, kam by se asi nikdy nedostali. Ochutnají si hru, dotknou se slavných golfových míst a zjistí, kam všude může zapadnout míček na přísně střeženém a normovaném hřišti.

Takže bych si mohla zahrát i já, která ještě žádnou zelenou kartu nemám?

Samozřejmě, veškeré vybavení vám půjčíme a můžete začít třeba hned.

Pokud vím, tak jsou golfová hřiště normovaná na 9 nebo 18 jamek. Proč jich máte zrovna 11?

Protože nemám ještě dvanáctou. Bude na krásné vyhlídce, vysoko nad řekou Vltavou. Jsem si jist, že takovou golfovou jamku nenajdete nikde na světě.

Jedenáct otázek, jedenáct odpovědí, stejně jako jedenáct jamek, kvůli kterým jsme při rozhovoru s panem šedinou ušli úhledně posekanou trávou skoro 1 500 metrů. U té budoucí, dvanácté jamky se mi zatajil dech z krásného výhledu a také trochu překvapením, protože jsem od pana prezidenta obdržela členskou kartu Golf Snail klubu. Pravou golfistkou se však stanu, až budu ke hře způsobilá, což znamená složit zkoušku z pravidel, etikety a hráčských dovedností, kam patří schopnost občas se trefit do balónku, nerozčilovat se, že je tak často k nenalezení a nevyšilovat, že jsou jamky buď z kopečka nebo do kopečka, tudíž zcela nezasažitelné. Přiznám se, že bych docela ráda golf uměla, a tak to vypadá, že jsem jen kousek od Libčic objevila krásné místo k trávení volného času. Možná i pro někoho z vás.

 

Bez názvu

Další články autora