Komiks v Pohádce nebo pohádka v komiksu?

Marco Turini, Maestro dell´arte

  • Autor: Hannah Bartíková
  • Publikováno: 1.11.2013
  • Rubrika: Rozhovor
  • Vyšlo v LN 11/2013

Rozhovor s Marco Turini, Maestro dell´arte

Narodil se před čtyřiceti lety v Toskánsku poblíž slavné Pisy, kde absolvoval uměleckou školu. Již v dětství mu učaroval komiks, a proto si jej vybral jako svou hlavní profesi. Samostudiem a praxí povýšil dětský zájem na profesionální úroveň. Od fanzinů, časopisů a výstav lokálního významu se postupně propracoval ke spolupráci s nejvýznamnějšími americkými vydavatelstvími jako je Marvel (Squadron Supreme), Top Cow (Artifacts, Cyber Force) a DC (Legends of the Dark Knight). Od roku 2011 žije v Libčicích, je ženatý a otcem dvouleté holčičky.

Pokud vím, tak ani vaše žena nepochází z Libčic. Jak se přihodilo, že jste se sem nastěhovali?

Se svou manželkou Hanou, která je Češka, jsme se rozhodli žít v nějakém multikulturním městě v Čechách, a to perfektně splňuje Praha. Když jsme pak hledali, kde zakotvit, vybrali jsme si Libčice, které leží blízko Prahy a ze všech navštívených míst se nám líbily nejvíce.

V říjnu proběhla vaše výstava v Cukrárně Pohádka. Jste spokojený s jejím průběhem?

Ano, jsem velmi spokojený. Rád vystavuji své práce na místech, které s komiksem nemají co do činění, a uznejte, cukrárna skutečně vytváří zajímavý kontrast.

Výstavu postupně navštěvovaly děti z druhého stupně základní školy. Jak reagovaly a na co se nejčastěji ptaly?

Vím, že v Česku komiks ještě není tak rozšířený jako třeba v Itálii, proto jsem byl překvapen, že se děti o něj hodně zajímaly a kladly mi spoustu otázek, které se týkaly především technických detailů a vlastní tvorby.

Vzpomenete si na první komiks, který jste v dětství četl, nebo který jste nakreslil?

Celou knihu jsem nakreslil až v roce 1994, to mi bylo 21 let. Byl to italský detektivní komiks  ze série Noci s Desdemonou (v italském originále Insonne). A první, který jsem v dětství četl, se jmenuje Tex, což je v Itálii velice populární old style westernový komiks, který u nás zná snad každé dítě.

Na našich uměleckých školách je komiks víceméně okrajovým tématem v rámci studia kresby nebo animace. Jak probíhalo vaše studium?

V Itálii existuje velké množství škol, které se specializují na kresbu komiksu, ale já je nikdy jako student nenavštěvoval. Na komiksu je hezké to, že jej mohou dělat, a také často dělají, umělci, kteří k němu mají vztah a jsou zdatnými kreslíři. Základním předpokladem úspěchu je tedy zájem a kvalitní práce, ne počet vystudovaných škol. Já osobně jsem absolvoval uměleckou školu, kde jsem získal titul Maestro dell´arte, ale kresba komiksu se na této škole nevyučovala.

Myslíte si, že je dětem komiks bližší než psaný příběh?

Určitě ano. Protože když vyprávíte pomocí obrázků, příběh podněcuje dětskou fantazii, přitom je výmluvnější a děti mu rychleji porozumí.

Specializujete se především na žánr science fiction?

Ve své kariéře jsem kreslil všechno možné, ale skutečně mám nejraději science fiction, protože je to žánr, který nejlépe umožňuje pracovat s fantazií.

Co je na prvním místě? Příběh, nebo identifikace s hrdinou?

Příběh je velmi důležitý a dobrý příběh je ten, který vás přiměje nad věcmi přemýšlet. S tím velmi úzce souvisí postava hrdiny, který by měl být takový, aby se s ním jak tvůrce, tak i čtenáři mohli identifikovat. To pomůže příběh správně pochopit a prožít. Takže to jsou pro mě dvě strany téže mince.

Jste tedy pokaždé autorem příběhu, nebo občas s někým spolupracujete?

V USA momentálně spolupracuji s Markem Silvestrim, který je legendou amerického komiksu. Je tvůrcem mnoha známých postav a kreslířem tak slavných komiksů jako je Batman, X-men a další. V naší spolupráci je on scénáristou a já kreslířem. Ale když mám čas, velmi rád tvořím  vlastní komiksy.

Dala jsem si práci a spočítala jsem, kolik obrázků obsahuje váš komiks E.V.A.,  a napočítala jsem jich přesně 300, což je opravdu hodně. Jak dlouho jste na tom pracoval?

Většinou potřebuji asi den až dva, abych nakreslil jednu stránku komiksu v černobílé verzi a půl dne pro barvení.

Kdybychom tedy počítali jenom se dvěma dny na stránku, vychází mi E.V.A. na 160 dní pilné práce. Používáte ke své tvorbě počítačové grafické programy?

Snažím se využít všech možností a znalostí, které mám, tedy i technologických. Ale nejdůležitější částí stále zůstává práce s inkoustem a papírem.

Vaše manželka založila v tomto roce vydavatelství RandO. Specializuje se pouze na vaše díla nebo vydává i jiné autory?

Jako první ve vydavatelství vyšel můj již zmíněný autorský sci-fi komiks E.V.A. - Kroniky z podzemí. Tento měsíc vychází komiks Noci s Desdemonou, který je ze série záhadných detektivních případů ze současné Florencie. Jeho autorem je Di Bernardi a kreslířem Checchetto. Já dělal pouze obálku. V zásadě se nakladatelství RandO specializuje na vydávání italských autorů a do budoucna by také rádo vydalo nějaké americké komiksy.

Kdybyste měl sám svou tvorbu charakterizovat, v čem tkví vaše originalita?

Moje práce jsou typické kvalitně provedenou anatomií postav a experimentováním s tuší. Scény jsou nejdříve kresleny tužkou a až pak dotvářeny tuší. Hodně lidí si myslí, že s tuší už je to jen banalita. Já se ale domnívám, že tato část je naopak velmi důležitá, a to hlavně při práci se stíny, které dávají komiksu atmosféru.

Dovedl byste si představit, že by byl některý váš komiksový příběh zfilmován?

Ano. Pokaždé, když kreslím, promítám si jednotlivé scény v hlavě, jako bych viděl film.

Moc komiksů jsem nečetla, ale pokud ano, měla jsem občas problém s tím, v jakém pořadí mám ty bubliny číst, když na jednom obrázku mluví více lidí.

Komiksy by měly být čteny zleva doprava a shora dolů, což by mělo být také způsobem instinktivním. Podle tohoto pravidla se odvíjí příběh v rámci panelu i na celé stránce.

Co je to panel?

Komiks se skládá ze stránek a ty zase z panelů nebo také polí. Zjednodušeně se dá říct, že panely či pole jsou ekvivalentní jednomu záběru a stránka jedné scéně ve filmu.

Pojďme se podívat do historie a zkusme najít stopy prvních komiksů. Dal by se předchůdce komiksu hledat třeba v umění starověkého Egypta, kde byly nalezeny nástěnné malby sestavené z obrázků a doprovázené textem?

Než se člověk naučil psát, tak  kreslil. Tento typ komunikace existuje od nejstarších dob. Je tedy obtížné stanovit, kde je prvopočátek komiksu, ale oficiálně se vznik prvního moderního komiksu datuje rokem 1896. Jeho autorem  je Američan Richard Outcault, který publikoval v časopise New York World své stripy Yellow Kid (Žluté dítě). Byly to příběhy dítěte oblečeného do žluté košilky, na které byl napsán text. Tenkrát totiž ještě neexistovaly bubliny.

Stripy?

V překladu pásky  jsou krátké kreslené příběhy, většinou jen o 3-5 panelech, které vycházely a ještě občas i dnes se objevují v novinách a časopisech. Původně se jim říkalo „comic strips“ a zkrácením těchto slov vznikl dnes už všeobecně známý název comics.

Znáte nějaký slavný český komiks? Třeba Rychlé šípy, Čtyřlístek nebo Zeleného Raula?

Díky dceři jsem si „přečetl”  Barbánka a Čtyřlístek. Z českých autorů pak znám kresby Jiřího Gruse a Káji Saudka.

Máte nějaký velký tvůrčí sen nebo cíl?

Ve skutečnosti ne. Protože už samotné kreslení komiksů je pro mě ta nejkrásnější práce, jakou jsem si pro sebe mohl vybrat. Takže mým snem je vlastně pokračovat v tom, co už dělám.

Tomu říkám ideální výběr povolání. Děkuji za zajímavý rozhovor a děkuji za váš autorský komiks E.V.A., který jsem si s uznáním k vaší kreslířské dovednosti prohlédla a s obdivem k vaší fantazii přečetla. Dvakrát, protože jsem poprvé ve světě čtyř podzemních vrstev, do kterých se v r. 2468 nastěhovala lidská civilizace kvůli klimatickým změnám, trochu zabloudila. Ovšem na rozdíl od  sličné dívky E.V.A., jež se rozhodla přejít z nejhlubší čtvrté vrstvy na povrch zemský a spatřit slunce. Na své dobrodružné cestě potkává podivné existence a zažije mnohá nečekaná překvapení. Že moc velká fantazie? Možná, ale kdo ví, jak bude náš svět vypadat, až nastane rok 2468…

 

Bez názvu Bez názvu

Další články autora