Krása šachu tkví v kráse myšlenek

rozhovor se šachistou Jiřím Landou

  • Autor: Hannah Bartíková
  • Publikováno: 14.10.2012
  • Rubrika: Rozhovor
  • Vyšlo v LN 7/2011

Současným mistrem světa v šachu je Ind Viswanathan Anand, mistrem republiky David Navara a mistrem Libčic Jiří Landa, narozen 7.2.1966, původem z Děčína, od r.  2002  Libčičan,  vzděláním chemik a zaměstnáním výzkumný pracovník v úJV Řež .

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vzpomeneš si, kdy jsi poprvé viděl tu fascinující černobílou šachovnici se 64 políčky, která ti zřejmě učarovala tak, že ji máš dokonce i teď  s sebou a hodláš mně na místě dokázat, že jsi právem nejlepším šachistou města Libčic?

To si pamatuji, jako by to bylo včera.  V sedmi letech  jsem byl s maminkou a sestrou na dovolené v Rumunsku, kde jsem se na trhu zakoukal do nádherných vyřezávaných šachových figurek a zatoužil jsem je mít.

Pravděpodobně ruční práce. Asi nebyly z nejlevnějších.

Bylo to v r. 1973 a já jsem  poprvé v obchodě zažil smlouvání, které v té době u nás neexistovalo.  Máma mi ty šachy zprvu nechtěla kvůli vysoké ceně koupit, ale  prodavačce jsem se líbil, tak je tak dlouho zlevňovala, až mi je maminka koupila. Kolik stály do teď nevím. Máma tvrdí, že byly levné, ale pro mě měly a dodnes mají velkou cenu.

Takže se ti splnil dětský sen?

Ano, ale znáš to, jak to s takovými sny někdy chodí. Měl jsem sice vytoužené šachy, chtěl jsem je hrát, ale neměl jsem s kým, protože u nás doma se tomu nikdo nevěnoval.  Musel jsem počkat až do osmičky, kdy jsem se přihlásil do nově vzniklého  šachového kroužku pro děti, který otevřel táta mojí spolužačky, při  již dosti úspěšném klubu dospěláků v Děčíně – Boleticích n. L.. Ten mne také naučil šachy pochopit a hrát je. Mám pocit, že jsem se od té doby nijak zvlášť nezlepšil.

No, na to, abys byl  libčickou jedničkou to, zdá se,  stačilo.

To byla náhoda. Přiznám se, že mě to vítězství překvapilo možná víc, než ostatní. Prohrál jsem sice jen jednu partii, ale minimálně ještě ve čtyřech dalších partiích jsem na prohru stál.

Koukám,  že ti  skromnost  není cizí,  což je mi velmi sympatické, ale mě neošálíš. Vím, že v šachu nelze na žádnou náhodu spoléhat a že výsledek je přímo úměrný  kvalitám hráče.  Myslíš, že je  k tomu potřeba vyšší inteligence,  nebo zvláštní  nadání pro matematiku a logiku?

Já jsem si dřív myslel, že šachista musí  být i dobrý matematik, ale z toho mě vyvedl jeden můj spolužák z průmky, který byl docela dobrý šachista, ale v matice plaval.

Že by tedy existovalo zcela samostatné nadání na šachy?

To nevím, ale jiný spolužák vypozoroval, že mě ten kluk snadněji poráží, když si u partie může zapálit cigaretu….

No sláva. Konečně vím,  proč mi šachy nejdou. Vždyť já nekouřím.

To je samozřejmě legrace, ale já si myslím, že nadání není jen to, s čím se narodíme. Nadanými se můžeme stát během života. Naše inteligence a schopnosti se vyvíjejí a  šachy dokážou k takovému vývoji významně přispět.

Existuje nějaké číselné označení kvality šachistů, jako je třeba hendikep u golfistů, podle kterého se pak hráči  kategorizují?

Ano, šachisté mají tzv. ELO koeficient, což je přesně to, co říkáš.  Autorem tohoto poměrně složitého ratingového systému je  americký fyzik a statistik maďarského původu, Arpád élö (1903-1992), který byl zároveň vynikajícím šachistou.

Fyzik, statistik, šachista a  ještě k tomu Maďar? Tak to mi  raději  to jeho ELO  ani nevysvětluj, to bych určitě nepochopila. Mně stačí vědět, že tady v té tabulce výsledků libčického přeboru najdu u každého hráče číslo, podle kterého poznám, zda je lepší než ostatní. Čím vyšší  ELO, tím lepší? 

Správně. účastník mezinárodních turnajů má kromě národního ještě tzv.  FIDE ELO.  FIDE je mezinárodní šachová federace, která schvaluje oficiální pravidla.

Díky za vysvětlení, ale vraťme se raději do Libčic k tomu vašemu přeboru. Kolik bylo účastníků a jak dlouho jste jej hráli?

Bylo nás 16 , hráli jsme systémem každý s každým a celý přebor trval bezmála půl roku. Hrací dny byly v pátek a jednou za tři týdny byly dohrávky.

Co tě na šachách nejvíce fascinuje? Touha po vítězství?

To ani ne. Možná tak v dětství, protože děti jsou na výhru přirozeně více motivovány. Mně se nejvíce  líbí krásné kombinace. V mojí první šachové učebnici, kterou jsem dostal od Ježíška ve stejném roce, kdy jsme byli v tom Rumunsku, je citát, který mi navždy utkvěl v paměti: „Krása šachu tkví v kráse myšlenek“.

A jak snášíš prohru? Máš vztek?

Musím se přiznat, že se vztekám vždycky, když udělám hloupou chybu, protože  jeden špatný tah dokáže zničit několikahodinové snažení.

Jak takový vztek prožíváš? Držíš jej v sobě, nebo máš chuť do něčeho praštit?

To druhé je správně.  Naštípal bych hromadu dříví, kdyby bylo po ruce.

Myslíš si, že jsou šachy věda?

Rozhodně existují v matematice obory, které se zabývají teorií her, tedy i šachů. Takže by se dalo připustit, že to věda je. Někteří odborníci přirovnávají šachy ke znalosti  cizího jazyka, kde je potřeba mimo jiné i dobrá paměť, s čímž bych docela souhlasil. Znám šachisty, kteří si pamatují všechny slavné partie a pozice, učí se zahájení a mají nacvičené koncovky.

Ty také?

Já ne,  mám děravou paměť a šachy pro mě vždycky byly především zábava pro volný čas. Kdybych chtěl být lepší, musel bych se tomu věnovat mnohem více, a to nechci.  Mně to stačí tak, jak to je.

Nicméně jsi vítěz libčického oddílového přeboru a jsi držitelem zlatého poháru, který ti byl slavnostně předán 22.6. na místním Městském úřadu, jak dokumentuje tato fotografie.

K tomu bych chtěl říct, že jsem ten přebor řídil a zúčastnil se ho hlavně  kvůli žákům. Honza Framberk tady už několik let vede mladé šachisty. Pro růst jejich výkonnosti je potřeba, aby hráli a sbírali zkušenosti se silnějšími a zkušenějšími soupeři.  Proto jsem usiloval o to, abychom odehráli oddílový přebor  za účasti žáků tak, aby to pro ně znamenalo další pokrok. To se, myslím, podařilo. Tři  z nich získali i díky tomuto přeboru  ELO koeficient a další dva alespoň výkonnostní třídu. To je pro mne hlavní odměna, i když to, že jsem vyhrál, mě samozřejmě také těší.

Chápu to správně, že šachisté  soustředění v klubech, jsou lepší, než ti, kteří hrají jen tak  „po domácku“?

Většinou to tak je, protože aktivní hraní v šachových kroužcích,  porovnávání výkonů  s ostatními a účast na turnajích,  určitě zkvalitňuje hráče.  I v šachu platí to, co v jiných oborech, že zkušenost a trénink dělá mistra.

Při šachu se asi nedá nijak podvádět, že ne?

Budeš se divit, ale dá. Slyšel jsem o hráči, jehož kamarád pomocí mobilu komunikoval s počítačem a potom mu dohodnutým způsobem signalizoval počítačem doporučený tah. Podobných případů je známo více. Dnes na turnajích ale platí nekompromisní pravidlo -  zazvoní ti  mobil,  prohráváš partii.

Hraješ šachy s počítačem?

Ne, to ne. Já mám rád tzv. bleskovky, což jsou partie na 5 minut a v tom nemám proti počítači šanci. Tam kapitulují i ti největší mistři.

Zúčastňujete se také celorepublikových nebo mezinárodních turnajů?

Libčický oddílový přebor  je součástí mistrovství světa.

Konečně důkaz,  že Libčice jsou součastí světa…

Přesně tak. Vítěz  oddílového přeboru má právo jít na okresní,  pak krajské a republikové turnaje a tak se postupně  probojovat až na mistrovství světa, což může trvat  několik let, samozřejmě za předpokladu, že ten dotyčný hráč na to má dostatečné kvality.

Takže ty se teď chystáš na okresní přebor?

Ne, já se nechystám nikam. Mně opravdu šlo především o ty naše kluky.

Brzy se staneš otcem, takže můžeme očekávat, že za čas bude v libčickém oddíle  u šachovnice sedět další Landa, nebo malá Landová a půjdou v tvých stopách. Těšilo by tě to?

Určitě budu rád, když moje děti budou umět hrát šachy, ale nechtěl bych, aby se jim věnovaly přespříliš. Je spousta jiných krásných věcí k poznání, příroda, řemesla i vědní obory, hlavně matematika a fyzika. šachy mají být jen jako doplněk pro zpestření života.

Souhlasím, už tento náš rozhovor přispěl ke zpestření mého života, za což ti velmi děkuji, připojuji se ke gratulantům k tvému vítězství a děkuji ti  také za to, že jsi mně i našim čtenářům pomohl pochopit, že šachy jsou krásná hra, která  spojuje vědu, umění i sport.

Další články autora