Proč jsou trávníky neposečené?

  • Autor: Doc. Ing. Vít Penížek, Ph.D., vědecký pracovník ČZU, Praha
  • Publikováno: 23.7.2019
  • Rubrika: Z radnice
  • Vyšlo v LN 8/2019

Mnohé plochy zeleně nejsou v letošním roce pravidelně sekané. Místo přesně střiženého anglického trávníku se mezi ulicí a chodníkem můžeme setkat se střapatým porostem směsi trávy a kvetoucích rostlin, které bychom často označili jako plevel.

Dvě sucha
Důvodem neposekaných trávníků není snaha města ušetřit za ošetřování ploch zeleně, ale naopak snaha se tímto způsobem o zeleň co nejlépe postarat. Letošní rok přinesl do našeho regionu opět výrazné sucho. A co hůře, podědili jsme jej i z loňského roku. Kdo během jara nebo i na počátku léta kopal třeba na zahradě hlouběji, měl možnost se přesvědčit, že od přibližně tři čtvrtě metru hloubky je půda téměř úplně suchá. Zima a jaro nepřinesly dostatek srážek, aby se doplnila půdní vláha, a tak musí rostliny a stromy hospodařit jen s tím málem, co přinese občasný, spíše výjimečný déšť. Nedostatek vláhy nás tedy nutí se zamyslet nad tím, jak s vodou hospodařit a jak udržet to, čemu se říká zeleň, co nejvíce zelenou.

Každá kapka dobrá
Množství vody, které naprší, neovlivníme, a tak je třeba s vodou ze srážek co nejlépe hospodařit. Další možností, ale přiznejme si, že extrémní, je dodávání vody pomocí zalévání, ale to je ekonomicky i časově velmi náročné. Z tohoto důvodu je důležité vhodně hospodařit s každou kapkou vody, která naprší. Důležité je, aby co největší množství srážek zasáklo do půdy a neodteklo. Problém představují vyvýšené travní ostrůvky nad chodníkem. Naopak trávník mírně pod, nebo na úrovni chodníku, dovolí vodě zasáknout, a to i té, co přiteče ze sousedního chodníku. Tak je tomu např. v ulici 5. května mezi úřadem a základní školou. Při rekonstrukci zeleně a výstavby v nových rozvojových plochách je třeba na toto dbát, stejně jako na co největší využívání zpevněných ploch se zasakovací funkcí, jako je zámková dlažba a zatravňovací dlaždice.
Stejně tak je problémem přeschlá tráva. Ta má voděodpudivé (hydrofobní) vlastnosti. Náhlý dešťový příval se nestačí vsáknout a téměř všechna voda odteče. Právě to je typické pro krátce střižené trávníky. Jednou z možností je před hlášeným deštěm trávník mírně zalít, čímž je vsakování vody násobně větší, anebo trávník nesekat a ponechat ho přirozenému růstu. Právě téma nesekání trávy a větší uchování vlhkosti v půdě se objevuje často v různých médiích a mnoho měst přistoupilo na změnu managementu péče o trávníky, aby se alespoň pokusili zlepšit mikroklima ve městech.

Botanická zahrada
Jaké všechny výhody má nesekaný trávník, který necháme přes suchou sezónu přirozenému vývoji? Neposekaný trávník má vliv na zlepšení mikroklimatu, neboť rostliny odpařují více vody. Větší vlhkost v přízemní vrstvě pak vhodně působí na omezení výparu vody přímo z povrchu půdy. Zvýšená ztráta vody daná větší asimilační plochou rostlin je obvykle snadno vyrovnána využitím vody z rosy, která se na rostlinách vysráží. Přestože se nám může zdát, že tento zdroj vody je zanedbatelný, je tomu v létě často naopak. Neposekaný trávník také dokáže zachytit relativně velké množství prachu.
Pravidelné časté sečení vede k tvorbě něčeho, čemu se říká biologická poušť. Ztrácí se jakákoli rozmanitost rostlin a trávník opanuje jen několik úzce specializovaných trav, které snáší časté sečení. Omezení četnosti sekání naopak vede k tvorbě mnohem pestřejší mozaiky rostlin, která dokáže lépe bojovat se suchem. Postupem času se vytvoří ustálené společenstvo adaptované na lokální podmínky. Můžeme tak u nás ve městě sledovat, jak mezi zaschlou trávou úspěšně proráží stonky čekanky s jasně modrými květy doplněné početným jestřábníkem a dalšími květinami. Pro někoho plevel, pro jiné ozdoba.

Mnoho různých pohledů
Pohled na neposekaný trávník může v lidech budit různé emoce. Názorů je mnoho a těžko lze hledat všeobecnou shodu na tom, co je správné. Na stejnou plochu veřejného prostranství bude mít jiný pohled zahradní architekt, zahradnická firma, řadový občan a přírodovědec či ekologicky smýšlející člověk. Je důležité si uvědomit, že nejde jen o to, aby byl trávník pěkný, na což může mít každý jiný názor, ale aby plnil i další pro nás nezanedbatelné funkce a přitom to nestálo zbytečné prostředky. Město se snaží hledat kompromisy a reagovat na aktuální situaci. Analyzujeme, které plochy je vhodné sekat častěji a které je lepší ponechat neposekané, aby maximálně plnily svou funkci i přes trvající sucho.

Doc. Ing. Vít Penížek, Ph.D., místostarosta a vědecký pracovník
Katedra pedologie a ochrany půdy
Katedra agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
Česká zemědělská univerzita v Praze
 

 

Bez názvu Bez názvu

Další články autora