Dýchací přístroje Saturn z Libčic nad Vltavou

Snad si ještě někdo z libčických pamětníků vzpomene na slavnou výrobu potápěčských automatik a dýchacích přístrojů pro hasiče a záchranáře. V nenápadné libčické stodole v ulici Vltavská č. 8 byly vyráběny dýchací přístroje Saturn pro práci v nedýchatelném prostředí, které na dlouhou dobu ovlivnily vybavení všech požárních jednotek v tehdejším Československu.Celkem bylo vyrobeno téměř 50 tisíc přístrojů, které našly uplatnění u hasičských záchranných sborů, báňské záchranné služby, zdravotní záchranné služby, armády, civilní ochrany, v průmyslu a v dalších odvětvích hospodářství. Přístroje byly úspěšně exportovány do Maďarska a Bulharska. Díky nadčasové konstrukci plicní automatiky, jež je základem každého dýchacího přístroje, se Saturn udržel ve výrobě více než padesát let. Název Saturn je dodnes pro každého hasiče symbolem spolehlivého a bezpečného výrobku.

Počátky dýchacího přístroje Saturn spadají do první poloviny šedesátých let, kdy se kvůli nedostatku potápěčských automatik snažilo mnoho potápěčů vyrobit svou vlastní automatiku. Jedním z nich byl Josef Voříšek (1922-2012) z Prahy, který vyrobil se svými spolupracovníky z Ústavu fyziky pevných látek v Praze několik typů potápěčských automatik. V pořadí čtvrtá automatika s názvem VOŘ byla v roce 1966 zkoušena na Kubě během vědecké expedice Geologického ústavu ČSAV. Při odběrech vzorků sedimentů z mořského dna bylo dosahováno hloubek až do 90 metrů a automatika vykazovala v porovnání s ostatními zcela mimořádné parametry. Dalšími úpravami pak vznikla potápěčská automatika Saturn, na níž má velký podíl Miroslav Kder (nar. 1931) z Libčic nad Vltavou. Voříškovu myšlenku plynule měnitelného pákového systému s využitím regulovatelného účinku ejektoru převedl Miroslav Kder do reálné podoby.

Výroba potápěčských automatik Saturn nebyla v soukromých podmínkách vůbec možná. Díky pochopení tehdejšího předsedy Městského národního výboru v Libčicích nad Vltavou JUDr. Karla Víznera a tajemníka Zdeňka Martince vznikla dne 26. 2. 1969 pod Podnikem místního hospodářství při MěNV v Libčicích nad Vltavou nová provozovna dýchacích přístrojů. Původně se uvažovalo jen o výrobě potápěčských automatik. V září 1967 se oba autoři účastnili školení požárních preventistů na stanici v Praze - Smíchově. Tam se dozvěděli, že pro práci v nedýchatelném prostředí používají požární jednotky pouze kyslíkové přístroje s uzavřeným dýchacím okruhem, jejichž provozní náklady byly velmi vysoké. Obrátili se tedy na Hlavní správu požární ochrany MV ČSR s nabídkou úpravy potápěčské automatiky Saturn na dýchací přístroj pro hasiče a záchranáře. V této době se zrovna vyhodnocoval vhodný typ dýchací techniky pro veřejné požární útvary a nabídka na spolupráci přišla vhod. Tím začal vývoj dýchacího přístroje Saturn. Během vývoje bylo oběma autorům uděleno hned několik patentů a chráněných vzorů. O patent Josefa Voříška na konstrukci automatiky měl dokonce zájem v podobě zahraniční licence výrobce potápěčské a dýchací techniky Dräger AG Lübeck. Bohužel sedmdesátá léta nebyla nakloněna poskytnutí licence na západ.

Vývoj přístroje byl dokončen v květnu 1970. Po důkladném odzkoušení v náročném provozu hutních podniků bylo v roce 1971 vyrobeno prvních 55 kusů přístrojů. Historicky prvním
odběratelem se stala protiplynová stanice Vítkovických železáren Klementa Gottwalda n.p. Ostrava, která zároveň poskytla cenné připomínky ze zkušebního provozu.

Politická situace se začátkem sedmdesátých let poněkud změnila a po vydání Usnesení vlády ČSR č. 156/1970 nebyla výroba pod podniky místního hospodářství již možná. Výroba byla nakrátko převedena pod družstvo Polykov Praha, které bylo zanedlouho sloučeno a o výrobu dýchacích přístrojů nemělo zájem. Nakonec se podařilo najít Mevu n.p. Roudnice nad Labem, která právě hledala nový výrobní program.

Od 1. 7. 1971 přešla libčická provozovna pod Mevu n.p. a začala éra sériové výroby. Hned v následujícím roce bylo vyrobeno 302 kusů a v roce 1973 již 774 kusů přístrojů. S rostoucí poptávkou po dýchacích přístrojích se výroba postupně přesouvala do Roudnice nad Labem. V roce 1981 vznikla odvozená varianta malého přístroje Saturn S 2 pro krátkodobé práce do 13 minut. Pro potřeby zdravotnictví vyvinul Miroslav Kder v roce 1983 resuscitační kyslíkový přístroj Saturn OXY. Další variantou přístroje v devadesátých letech byla přetlaková verze Saturn P. V roce 1988 byla završena centralizace výroby a v libčické provozovně zůstalo zachováno již jen servisní středisko.Po založení akciové společnosti Meva byl v roce 1994 provoz střediska v Libčicích nad Vltavou ukončen. V činnosti servisního střediska pak pokračoval Miroslav Kder samostatně až do konce roku 2005, kdy historie výroby dýchací techniky v Libčicích nad Vltavou definitivně skončila. V Roudnici nad Labem výroba pokračovala až do roku 2013. Do dnešních dnů zůstala zachována výroba resuscitačních přístrojů Saturn OXY.

 

Bez názvu Bez názvu Bez názvu Bez názvu

Další články autora