Zásnuby včelí královny

  • Autor: Ing. Kamil Kaulich
  • Publikováno: 1.6.2017
  • Rubrika: Příroda nám
  • Vyšlo v LN 5/2017

I když se běžně hovoří o zásnubách včelí královny, není výraz „zásnuby“ úplně výstižný. Nejde totiž o zásnuby, jak je známe v lidské společnosti, ale jde v podstatě o páření královny a trubce. Lépe řečeno královny a hned několika trubců. Včelí královna je tedy z našeho pohledu docela promiskuitní. Ovšem přírodní měřítka jsou od těch člověkem vytvořených mnohdy úplně jiné.
Ve včelstvu žije vedle desetitisíců včel dělnic několik stovek trubců a jedna matka. Ta má jako jediná včela vyvinuté vaječníky, které zajišťují silnou produkci vajíček. Posláním matky je kladení vajíček, tedy rozmnožování včelího společenstva. Denně jich může naklást až 1 500, váhově vyjádřeno to může být až dvakrát tolik, co sama váží. Za celou sezónu to činí až sto tisíc vajíček. Matka je ve včelstvu stabilizujícím – ovládajícím jedincem, když produkcí a vypouštěním feromonu udržuje ve včelstvu soudržnost a pořádek. Pokud by včely nevnímaly mateří feromon, jejich činnost by byla dezorientovaná
a ve včelstvu by vznikl chaos.
Matka má sice také žihadlo, ale jeho použití je výjimečné. Nosná plocha jejích křídel je v poměru k tělu malá, proto její letové schopnosti jsou ve srovnání s dalšími včelami podstatně horší. Matka se dožívá v průměru čtyř let, ale v produkčním včelstvu ji vyměňujeme po dvou, max. třech letech, protože potom je již její výkonnost omezená. Stáří matky má vliv na kondici včelstva a samozřejmě i na výnosy medu.
Přirozeným rozmnožovacím projevem včelstva je rojení, což je vlastně rozdělení původního včelstva. Část včelstva vylétá z úlu se starou matkou, v úlu tak zůstává mladá matka, která má před sebou právě ony „zásnuby“. Matka se narodila z oplozeného vajíčka ve zvláštním voskovém útvaru – matečníku. Zde byla obklopena velkým množstvím mateří kašičky, což jí zajistilo potřebné množství živin k úplnému dozrání všech částí těla, především reprodukčních orgánů. Od položení vajíčka k vyběhnutí z matečníku potřebuje matka 16 dnů. Potom ji včely krmí až dosáhne úplné říjné zralosti. Zhruba po týdnu se vypraví v doprovodu včelích strážkyň na snubní prolet. Zajímavé je, že v tomto období má matka ještě nízkou hmotnost. Je vykrmena tak akorát, protože má před sebou právě snubní výlet a s ohledem na svá slabá křídla musí být lehčí, aby byla schopná letu. Během života je matka na redukční dietě ještě jednou, v období rojení, kdy se musí opět na výlet z úlu připravit.
Mladá matka tedy vylétá s doprovodem ven a instinktem dolétá na tzv. trubčiště, kam přilétají rovněž trubci. Zpravidla se nachází ve výšce kolem třiceti metrů, kde jsou termické výstupy vzduchu. Ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole o některých těchto shromaždištích v místním regionu dobře vědí. Podle jejich informací je takové trubčiště např. na poli nad Dolem směrem k Větrušicím. Bylo znovu ověřeno v roce 2013, tedy zůstává na zcela stejném místě už přes 30 let, kdy byla tato lokalita zjištěna.
Za letu se královna páří s trubci a naplňuje tak postupně svůj zvláštní útvar – váček určený pro zásobu spermií. Těch získá od trubců obrovský počet. Milostný akt probíhá za poměrně vysokých letových rychlostí. Bezprostředně po něm trubec od matky odpadá a umírá. Předáním genetické informace poslání trubce končí. Matka celý akt několikrát zopakuje, dokud nenaplní svou „spermobanku“. Její obsah jí totiž musí vystačit na oplozování svých vajíček po celý život, žádný další snubní prolet ji totiž už nečeká.
Po návratu do úlu se včely o matku opět specificky postarají, hlavně ji očistí. Teď teprve začnou matku vydatně krmit a vůbec o ni velmi pečovat. Ostatní včely připravují plástové buňky pro kladení vajíček. Asi po týdnu začne matka klást první vajíčka. Podle tvaru a velikosti buňky, kterou si ohledá tykadly, položí oplozené nebo neoplozené vajíčko. V těle totiž královna dokáže zralé vajíčko oplodnit uvolněním spermií. Z oplozených vajíček se rodí včely, z neoplozených trubci. Trubci tedy mají genetickou informaci pouze po své matce a dědovi. Od té doby již matka úl neopouští, pouze pak mimořádně v případě rojení. Tehdy opouští úl se všemi věkovými kategoriemi včel a zásobami na tři dny. Jak již vyplývá z předešlého, v úle zůstává s částí včel a zásobami mladá neoplozená matka a celý koloběh počínaje zásnubami se opakuje.
Někdy se stane, že se mladá matka ze snubního výletu nevrátí. Pokud jsou ve včelstvu ještě další vajíčka od původní (již vyrojené) matky, včely začnou některé larvy z těchto vajíček krmit tak, jako by šlo o larvu matky. Nad její buňkou dodatečně postaví matečník a vypěstují si tak novou mladou matku. Také se ale může stát, že ve včelstvu již vajíčka, resp. mladé larvičky nejsou. Potom je včelstvo odsouzené k zániku. V takovém osiřelém včelstvu začnou některé dělnice pojídat mateří kašičku, čímž se u nich nastartuje funkce vaječníků. Začnou dokonce vajíčka klást, protože jsou však jejich vajíčka neoplozená, líhnou se z nich pouze trubci. Proto se takovým narychlo přetvořeným dělnicím - matkám říká trubčice. Jde o jejich poslední pud sebezáchovy, ale bohužel předem odsouzený k neúspěchu.
Jiný případ nastane, když se matka ze zásnub vrátí, ale páření neproběhlo jak mělo a matka nemá naplněnou spermabanku. Matka pak začne klást jenom neoplozená vajíčka, její potomstvo jsou pouze trubci a matka si tím vykoleduje přízvisko trubcokladná. V těchto případech musí včelař neprodleně zakročit a osiřelé včelstvo spojit s jiným zdravým včelstvem.

Další články autora