Turský poklad

  • Autor: Mgr. David Daněček - archeolog muzea v Roztokách
  • Publikováno: 22.4.2017
  • Rubrika: Zápisník archeologa
  • Vyšlo v LN 4/2017

Možná jste již slyšeli nebo četli, že v předloňském roce byl jenom kousíček za našimi humny nad Chýnovským hájem nalezen poklad nevyčíslitelné hodnoty. Díky intervenci „našeho” archeologa Petra Nového jsme požádali o bližší informace odborníka na slovo vzatého - Mgr. Davida Daněčka, zástupce vedoucí archeologického oddělení Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, který je u nálezu od samého začátku, neboť to byl právě on, kterému šťastní objevitelé pokladu zavolali jako prvnímu. O jaký poklad se jedná, kde teď je, co s ním bude a co máte dělat, pokud něco podobného najdete i vy, si můžete přečíst v následujícím článku.

Ano, je to tak. Byl jsem to já, komu skupinka přátel z Turska, která si přeje zůstat v anonymitě, oné osudné neděle večer, když jsem ukládal své děti k spánku, zavolala. Druhý den jsme jeli s kolegyní z muzea na Tursko poklad převzít, a tak nějak automaticky jsem se stal vedoucím tohoto konkrétního výzkumu. U archeologických výzkumů je obvyklé a vlastně na základě uzavřené dohody s Akademií věd ČR i povinné, aby byl stanoven konkrétní vedoucí, který je zodpovědný za řádné provedení výzkumu a vypracování nálezové zprávy.
Terénní část výzkumu byla již ukončena a nyní probíhá jeho zpracování, což v praxi vypadá tak, že studuji literaturu o podobných nálezech, konzultuji různé záležitosti s kolegy zaměřenými na dané období, případně přímo na pravěkou metalurgii, zadávám spolu s našimi konzervátory rozličné analýzy, vozím nálezy sem a tam, píši různá hlášení, dělám přednášky pro veřejnost, připravuji odbornou publikaci nálezu atd. Mezi tím probíhá po celou dobu v našich laboratořích konzervace (čištění a stabilizace) a restaurování předmětů. Odhadem je toto vše práce na 2-3 roky. Ale vraťme se na samý začátek, kdy se v listopadu roku 2015 vydali přátelé na nedělní procházku se psem po okolí a přitom upoutaly jejich pozornost na poli vyorané zvláštní kovové předměty. Rozhodli se je pečlivě sesbírat a odnést domů, kde nabyli jistoty, že se jedná o archeologické nálezy a rozhodli se to ohlásit archeologům, tedy mně.
Musím říci, že takto příkladně by se v podobné situaci měl zachovat každý z nás, neboť tak nám velí čest a ukládá památkový zákon. Nálezci odevzdali poklad a krajský úřad Středočeského kraje oznámil 26. ledna letošního roku své rozhodnutí vyplatit jim za to zaslouženou odměnu ve výši několika set tisíc korun.
Již během prvotního seznámení se s pokladem bylo nám, archeologům, zřejmé, že se jedná o skutečně výjimečný nález pocházející ze starší doby bronzové (2000-1600 let př. Kr.). V následujících dnech jsme místo nálezu odborně zdokumentovali a za pomoci plošně omezeného výkopu i detektorů kovů prozkoumali. Objevili a vyzvedli jsme při tom ze země zbývající předměty či jejich zlomky, mnohdy rozptýlené orbou na velké ploše. Celkem se podařilo shromáždit a zkompletovat více jak 130 předmětů z mědi, bronzu, ale i slitiny zlata se stříbrem (élektra) o celkové váze kovu 28,6 kg.
Jedná se zejména o kruhové šperky v počtu několika desítek kusů - nákrčníky s očky, masivní oválné náramky, těžké náramky s žebrovanými konci a třemi dírkami zatím neznámého účelu, spirálovité a manžetovité náramky, spirálovité trubičky, záušnice a masivní řetěz s jehlicí. Další ozdoby, jejichž původ je hledán až v Podunají, jsou vyrobeny z bohatě zdobeného plechu - kruhové terče, veslovité jehlice a jazykovitě vykrojený plech. Mezi zbraně a zároveň odznaky společenského postavení a prestiže patří tři skvostné bronzové dýky s plnou litou rukojetí, zasazené ve zdobných plechových pochvách. Podobný nález dýky i s pochvou byl z Čech doposud znám pouze z hromadného nálezu dýk, jenž byl objeven v roce 1928 na Kozích hřbetech u Únětic a je zajímavé, že i tam se objevila jedna podobná samostatná čepel dýky, respektive hrotité sekery. Předpokládá se, že k nám byl tento typ luxusních výrobků zprostředkováván obchodem ze severněji položených oblastí Evropy.
Velmi překvapivou složku turského pokladu tvoří sekané kusy měděné suroviny, nepochybně původem z oblasti alpského Mittelbergu, jež byly doposud známy výhradně jen z depotů mladšího data uložení. Součástí popisovaného hromadného nálezu je rovněž velká rozpadlá keramická nádoba plnící úlohu obalu na část ukrytých výrobků.
Tento poklad připisujeme únětické kultuře, vymezené koncem 19. století na základě publikovaných nálezů z pohřebišť v okolí nedalekých Únětic. Turský poklad je čtvrtým nejtěžším nálezem této kultury v Čechách a jeho význam tkví zejména v provedení a širokém spektru zastoupených předmětů.
V současné době probíhá náročné restaurování celého nálezu ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy, kde by se posléze měl stát chloubou připravované stálé archeologické expozice s příznačným názvem Stopami věků.

 

David Daněček Zkoumání místa nálezu Část turského pokladu.

Další články autora