Unavené jaro

  • Autor: Mgr. Alena Vídeňská, fitness trenérka a výživová poradkyně
  • Publikováno: 22.4.2017
  • Rubrika: Příroda nám
  • Vyšlo v LN 4/2017

Věřím, že to všichni známe – jarní paprsky nás konečně lákají do přírody, ale my místo toho, abychom se těšili z delších dnů, stále zíváme a jsme k smrti unavení. Jarní únava určitě alespoň jednou za život přepadla každého z nás. Může za ni oslabený imunitní systém, který musel celou zimu čelit nejrůznějším nemocem, málo slunečního svitu a venkovních aktivit, nízká konzumace čerstvých vitamínů. Jarní únava je přirozenou reakcí organismu na všechny tyto nedostatky. Právě v období začínajícího jara bychom měli našemu tělu poskytnout řádnou péči a výživu. Zahrnout do našich jídelníčků dostatek zeleniny, především zelené naťové a „divoké“ (kopřivy, polníček, jitrocel, pampeliška, sedmikrásky), celkově odlehčit stravu (omezit konzumaci tuků a masa), vybírat si potraviny obsahující vitamín C a zinek a hlavně - vyběhnout vstříc prvnímu sluníčku. V mnohých případech se doporučuje i očista těla pomocí různých kůr, zařazením ovocných nebo zeleninových půstů, a saunování pro vyplavení všech toxinů z těla. Neměli bychom zapomenout ani na konzumaci zelených potravin, především sladkovodní řasy Chlorelly, která zajišťuje správné fungování imunitního systému, podporu štítné žlázy a celkovou detoxikaci organismu.
Tělu můžeme ulehčit i pomocí prvních jarních bylinek, které nám pomohou posílit imunitu, podpoří krevní a lymfatickou cirkulaci, díky které se vyplaví z těla škodlivé a nežádoucí látky. Patří mezi ně sedmikráska obecná, kopřiva dvoudomá a smetanka lékařská. Ze všech těchto bylinek můžeme popíjet lahodný čaj nebo je přidávat do salátů, nádivek, jako základ špenátu, případně jimi ozdobit pokrmy, které běžně konzumujeme. Postarají se
zvláště o očistu jater, která jsou po zimě nejvíce zanešená právě díky konzumaci tučných a těžkých jídel.
Dalším takovým jarním zázrakem je bezesporu i česnek medvědí, známý také jako divoký, lesní, cikánský česnek nebo cibule čarodějnic. Patří mezi nejstarší a nejúčinnější rostlinná léčiva, jeho příbuzné druhy se používaly už ve staré Číně, Mezopotámii a starém Egyptě. Medvědí česnek roste nejraději ve stinných lesích, hájích a vlhkých křovinách. První sběr listů vycházel „na Jozéfka“, tedy kolem 19. března a pro nejlepší účinky by měl sběr probíhat kolem čtrnácté hodiny. Bylinu je možné sbírat až do května, poté začíná kvést malými drobnými kvítky a může tak připomínat konvalinky. Česnek se užívá nejen jako přírodní antibiotikum, ale je i výborným prostředkem na snižování krevního tlaku, lepší prokrvování, očistu těla i krve. Velice dobře se uplatňuje při vyrážkách, ekzémech, nečisté pleti, lze ho použít při zažívacích problémech, závratích, nespavosti, dýchacích obtížích způsobených dlouhodobým zahleněním průdušek. Čistí ledviny, močové cesty a jeho čerstvá šťáva se používá k potírání špatně hojících se ran. Zimou oslabenému organismu dodává první vitamíny a další zdraví prospěšné látky. Tento všelék můžeme konzumovat nejen čerstvý, ale i ve formě tinktury. Sušením ztrácí svou léčebnou sílu. A proč se mu říká medvědí? Traduje se, že medvědi po svém dlouhém zimním spánku vyhledávají jakožto jednu z prvních potravin právě tuto rostlinku pro svůj zázračný obsah vitamínů. Podle jiných zdrojů název medvědí vymysleli již staří Germáni, protože věřili, že jim dodá medvědí sílu.

Další články autora