.... a přišel i Mikuláš

  • Autor: Hannah Bartíková
  • Publikováno: 10.12.2016
  • Rubrika: Sport
  • Související fotogalerie zde

Začátek adventu, kterému vévodí pro děti atraktivní svátek sv. Mikuláše jako předzvěst dlouho očekávaných Vánoc, nelze ponechat bez povšimnutí. A tak, stejně jako v minulých letech i letos, tentokrát již 4. prosince, pořádal obor všestrannosti TJ Sokol Mikulášský závod, při kterém si naši gymnasté v sokolovně poměřili síly a předvedli nejen Mikulášovi Evženovi, čertovi Kájovi a andělce Verče, ale i svým rodičům, co již umí.

A nebylo toho málo. Ani závodníků ne. 14 dívek a 15 chlapců absolvovali poměrně náročný závod v prostných, na hrazdě a ve šplhu, jenž trval několik hodin. Všichni zúčastnění si zasloužili  pochvalu za své výkony, proto také byli bez rozdílu odměněni zlatou čokoládovou medailí a balíčkem sladkostí přímo od Mikuláše.

Ovšem závod je závod, a tak došlo i na spravedlivé bodování a vyhlášení těch nejlepších. Ti si kromě čokoládových medailí, jež v mnohých případech byly na místě použity jako povolený doping, byli dekorováni pravými bronzovými, stříbrnými a zlatými medailemi coby nejlepší z nejlepších. Vzhledem k rozdílnému věku od kategorie 0, tedy předškoláků, až po nejstarší žáky a žákyně bylo rozdáno tolik medailí, že  přesný výčet  dekorovaných by byl dlouhý seznam, ten  hledejte na stránkách Sokola.

Já bych na tomto místě raději pochválila nejen všechny vítěze, ale především náčelníka Jardu Nováka, který neúnavně již od studentských let „dělá“ gymnastiku a dodnes ochotně předává své zkušenosti generacím mladším, a to nejen malým gymnastům a gymnastkám, ale i nastupující generaci trenérů. Jedině s nimi si Sokol zajistí kontinuitu a výchovu mládeže ke sportu. Protože jsem jedna z bývalých svěřenců Jardy Nováka, kterému se teď snažím pomoci v rámci svých časových a fyzických možností a podpořit jej v jeho chvályhodné činnosti, tak vím přesně, o čem mluvím a co vše to obnáší.

Fakt to není snadné a jedinou odměnou nám jsou stále se zlepšující výkony dětí a jejich radost, s kterou na tréninky docházejí. Kdybych přeci jen směla zmínit nějaká konkrétní jména, tak mezi ty nejlepší dívky, které chodí do Sokola již několik let, patří určitě Nikola Bezděková a Adéla Houšková, které se nedávno dokonce zúčastnily svého prvního velkého závodu v Praze. Kromě nich máme v týmu pár dalších talentů jako je např. Nelly Tajčová.  A právě tyto tři dívky  předvedly během Mikulášského závodu své první sestavy v prostných s hudbou a sklidily za svou náročnou akrobacii velký potlesk. Cvičily s půvabem, jenž si možná ještě ani neuvědomují, a tak jsem v očích jejich babiček a maminek zahlédla i odlesk slz dojetí.

A kluci? Ti nám  před očima rostou nejen fyzicky, ale i svými výkony, což dokazuje zejména Adam Racek, Dan Kruliš, Vojta Kolář a Denis Lamich. I oni nedávno absolvovali v Praze svůj první velký závod a zhostili se jej skvěle. Mužská gymnastika je jeden z nejtěžších sportů vzhledem k rozmanitým disciplínám a obtížným silovým prvkům, takže chlapci musí být trpěliví a počkat si, až ještě trochu vyrostou.  Tady se nedá nic uspěchat. Přesto je až neuvěřitelné, kolik houževnatosti a nečekané síly se v jejich ještě chlapeckých postavách skrývá.

Skvělým vzorem pro ně jsou jejich, jen o pár let starší trenéři, zejména pak Karel Janda, který na všech závodech, jichž se zúčastní, stojí vždy na stupních vítězů. I dívky mají v našich řadách svůj vzor. Je jím naše jediná a velmi dobrá gymnastka Markéta Tomandlová, která se na nedávném Memoriálu Ády Hochmanna umístila mezi 10 nejlepšími ženami.

Gymnastika resp. všestrannost je velmi náročný sportovní obor. Zahrnuje širokou škálu disciplín, je náročná na obratnost, koordinaci, sílu, vytrvalost a trpělivost. Každý prvek vyžaduje systematický trénink a svůj čas. Každý cvik je nutné opakovat třeba  tisíckrát, dokud se nepovede. Ale když se pak povede, je to prožitek, který stojí za to. O tom by nám mohli vyprávět už i ti naši nejmladší svěřenci. Z tohoto pohledu je každý z nich již velkým vítězem, neboť zvládnout už jen kotoul vpřed a vzad, je výkon hodný obdivu, což ocenil i sám Mikuláš Evžen. 

 

Bez názvu Bez názvu Bez názvu Bez názvu Bez názvu Bez názvu Bez názvu

Další články autora