Pokus o rozluku obcí v r. 1938

Naše vzpomínání na to, jak to tenkrát vlastně bylo, jsme skončili tím, že v roce 1933 bylo vydáno Zemským úřadem v Praze rozhodnutí o tom, že se v r. 1924 sloučené obce Libčice – Letky budou jmenovat Libčice nad Vltavou a názvy Letky či Chýnov zůstanou jen jako názvy jednotlivých částí obce.

Z toho, že se letečtí znovu oficiálně ozvali řadu let po společném soužití s Libčicemi, je evidentní, že se s rozhodnutím o sloučení obcí i změnou názvu nikdy nesmířili. Důkazem toho je, že po více než 14 letech nedobrovolného soužití a společného hospodaření vypracovalo v roce 1938 osadní zastupitelstvo Letek žádost na Okresní úřad Praha – venkov na politické a hlavně hospodářské osamostatnění Letek od obce Libčice nad Vltavou.

S odvoláním na Washingtonskou deklaraci o sebeurčení bylo opětovně zpochybněno rozhodnutí o sloučení obcí ze dne 16. 8. 1924, jelikož žádost byla vůlí pouze jedné strany, a to obce Libšice, proti čemuž se vyslovili jednohlasně všichni občané letečtí.

Po vnuceném sloučení byl zaznamenán nebývalý vzestup výstavby rodinných domků v Libčicích a Chýnově a naopak jistá stagnace v Letkách. Zvýšením počtu obyvatel v Libčicích se zároveň změnily i poměry hlasů v obecním zastupitelstvu v neprospěch Letek. Pro srovnání se podívejme na počet obyvatel a domů v letech 1920 a 1930:
- Počet obyvatel v Letkách v r. 1920 činil 1 174 ve 110 domech a v r. 1930 to bylo 1 184 ve 125 domech.
- V Libčicích bylo v r. 1920 obyvatel 966 ve 128 domech a v r. 1930 1 477 ve 252 domech.
- V Chýnově bylo v r. 1920 174 lidí ve 25 domech a v r. 1930 330 v 52 domech.

Za nedůstojné demokracii a za křivdu bylo považováno i rozhodnutí ze dne 19. 10. 1933 o přejmenování obce na Libčice nad Vltavou a vymazání z názvu jména dříve nejbohatší obce Smíchovského okresu. Téměř tisíciletá obec Letky tím byla ponížena na osadu či pouhé označení části obce.

Po letech společného hospodaření byla úplně vyčerpána dřívější dobrá platební schopnost obce Letky, která již nechtěla dále přinášet oběti ve prospěch obce Libčice: „Chceme jen sami rozhodovati o svých záležitostech hospodářských i finančních. Proto nestrpíme dále, aby o nás a našich věcech rozhodovali jiní bez nás a proti naší vůli. Kdybychom museli trpěti další uplatňování vlivu občanů libčických ve správě sloučení obce, znamenalo by to ohrožení obce Letky v samých základech, ježto by se tak stala hříčkou rozmarů několika cizích lidí, kteří nemají o její prosperitu nejmenšího zájmu a pochopení“.

Žádost o osamostatnění Letek obsahuje hospodářské a statistické poměry Libčic, Letek i Chýnova, bez doplněných dat v letech 1935 – 1937. Součástí žádosti je i podrobně vypracovaná dohoda o způsobu rozdělení včetně vypořádání dluhů, jmění a ostatních závazků. Závěrem připravené dohody je prohlášení osady Letky, která se zavazuje, že nahradí státu (finančnímu i soudnímu eráru) veškeré výdaje, které vzejdou provedením povolené rozluky Libčice nad Vltavou ve dvě místní obce Libčice a Letky. Bohužel jsme nedohledali v archiváliích a nemáme ani poznatky o tom,zda vůbec došlo k projednání této žádosti v obecním zastupitelstvu Libčic, nebo jejímu zamítnutí. Nevíme ani, zda náhodou nebyla s ohledem na bouřlivé politické události v Evropě roku 1938 stažena z programu.

Vypukla druhá světová válka a události po ní vzaly úplně jiný směr. Byl to tedy poslední marný pokus leteckých občanů o záchranu své samostatné obce, kterou milovali a byli na ni hrdí.

Bylo by jistě zajímavé vědět, jak by dnes komentovali osud obce letečtí patrioti a bývalí starostové Václav Válek a Adolf Kříž, kterým tolik na jejich obci záleželo. Co by asi řekli tomu, jak se před sloučením bohatá a nezávislá obec Letky stala jen místopisným označením části města Libčice nad Vltavou. Jak by se asi podivovali tomu, že Letky postrádají služby a občanskou vybavenost jakou je např. obchod se základními potravinami.
Jistě by byli velmi smutní, kdyby viděli, jak se dřívější typická venkovská náves s rybníčkem a kapličkou, dnes Letecké náměstí, honosí bujně zarostlým prostorem po zbořených zemědělských usedlostech Dr. Válka a bratrů Švecových, opuštěnou tovární budovou na hasicí přístroje Minimax a neobydlenými chátrajícími objekty č.p. 1 a bývalé mlékárny.
Určitě by je nepotěšila přečerpávací jímka splaškové kanalizace na místě malebného, dnes zavezeného rybníčku…

Ale nezoufejme, není všem dnům konec, protože zajímavým příslibem do budoucna je plán revitalizace Leteckého náměstí prezentovaný RH-Arch. s.r.o., a tak věřme, že dlouhodobě opomíjená část města Libčic se dočká svého zaslouženého zvelebení.

Další články autora