Sloučení obcí - 3. díl

V srpnových novinách jsme přerušili své vyprávění v r. 1922, kdy byli občané Letek/Chejnova vyzváni okresní správou, aby se vyjádřili k požadovanému sloučení obcí, které bylo evidentně výhodnější pro tehdy mnohem chudší obec Libšice.

Asi si dovedeme představit, jak bouřlivá jednání byla ve všech zúčastněných zastupitelstvech, neboť to trvalo ještě dva roky než 16. 8. 1924 vydalo ministerstvo vnitra výnos, kterým byly obce sloučeny v jednu pod prozatímním názvem „Letky-Libčice“, a to v mezích dosavadních katastrů. Je to tedy rok 1924, kdy se v písemnostech poprvé změnilo v názvu Libšic „š“ na „č“. Proč, to už asi nedohledáme. Klidně si můžeme myslet, že se jednalo o pouhý překlep.

V každém případě můžeme vyloučit, že název Libšice byl odvozen od Libuše, neboť jak praví Antonín Profous v knize Místní jména v Čechách, název Libšice vznikl z křestního jména Libek (odvozeno od přídavného jména libý, příjemný). Takže dříve ves „lidí Libkových“ se za pomoci čelední přípony – ice změnila na Libšice resp. Libčice.

Vraťme se ale do roku 1924, kdy veškeré jmění, ústavy a fondy sloučených obcí, jakož i správa majetku a závazků přešly dnem sloučení na novou obec Letky-Libčice, která byla povinna převzít do svých služeb též všechny právoplatně jmenované úředníky a zřízence obou obcí, eventuálně jejich ústavů a podniků.

Zemská správa rozpustila dosavadní zastupitelstva Letek i Libšic a dosadila pro správu obecních záležitostí až do nastoupení nově zvoleného zastupitelstva obecní správní komisi v čele s předsedou A. Křížem.

Letečtí však s tímto stavem nebyli spokojeni, jak dokládá usnesení jejich zastupitelstva, na jehož základě předseda A. Kříž odeslal 8. 10. 1924 na adresu Vysokého ministerstva vnitra v Praze dopis, v kterém se jménem obce Letky proti rozhodnutí ministerstva odvolává a protestuje proti sloučení obcí takto: „Obecní zastupitelstvo a veškeré občanstvo obce Letek trvá na svém původním stanovisku. Již od vzniku myšlenky sloučení obce Letky s Libšicemi protestovalo a žádalo za odložení na dobu pozdější a příhodnější, ale bohužel marně. Žádost nebyla vyslyšena a sloučení provedeno přes vůli a protest občanstva obce Letky.“

Samozřejmě, že šlo především o peníze: „Letky přinášejí veliké finanční oběti ve prospěch Libšic. Zásluhou obce Letek jest, že postavena a zřízena byla v Libšicích měšťanská škola nákladem 500 000 korun, z čehož zaplatila obec Letky 480 000, Libšice 18 000 a osada Chejnov 2 000 korun. Na všechny ostatní společné náklady přispívá obec Letky takovouto kvótou.“

Že byste také protestovali? Není divu, neboť Letky se kvůli škole v Libšicích a kvůli výstavbě elektrické sítě v Letkách dost zadlužily. Kromě toho byla tehdy průmyslová krize, v důsledku čehož dostávaly obce malé obecní přirážky. Letečtí si byli dobře vědomi zvýšení nákladů po sloučení obcí a poměrně logicky argumentovali: „Sloučením obcí vzniknou nové a dosti velké náklady např. postavením nového obecního domu, který by vyhovoval počtu členů obecního zastupitelstva, regulační plány a mapy a jiné potřeby, které se vyskytnou a nesnesou dlouhého odkladu.“

Jednoznačně to z pohledu Letek bylo špatné rozhodnutí ve špatnou dobu: „Sloučení obcí Letky a Libšice je provedeno v době nepříhodné, v době hospodářské a politické neurovnanosti, což bude míti za následek, že nebude možno ve schůzích klidně pracovat a jednat.“

A nechybí výtka na adresu libšických, kteří by ale byli sami proti sobě, kdyby o sloučení obcí neusilovali: „Při dobré vůli dalo by se vše překonati, ale bohužel dobrá vůle v druhé obci chybí.“

Závěrem ve svém odvolání trvá obecní zastupitelstvo na přání leteckých občanů na tom, aby: „Jméno obce Letek bylo za všechny oběti, jakož i vzhledem k finanční zdatnosti pro věčné časy zachováno!“

No, nebylo to snadné období a můžeme se jen domýšlet, jaká tehdy v obcích panovala atmosféra a jak moc tyto rozpory ovlivňovaly vztahy mezi lidmi. Nechtělo by se nám sedět tehdy v žádném zastupitelstvu a řešit to. Navíc bychom stáli proti sobě – Hánl v bohatých Letkách a Bartíková někde v chudičkých Libšicích… Radši to ani nebudeme domýšlet, a jak dopadlo odvolání na ministerstvu, si povíme někdy příště.


 

Letky okolo roku 1935.

Další články autora