První světová válka (28.7.1914 – 11.11.1918)

Hodně se na toto téma řeklo, filmovalo a psalo, dokonce i v Libčických novinách či na tomto webu. Protože si myslím, že bychom neměli na významné historické události naší země zapomínat, dovoluji si připomenout, že letos uplynulo již 97 let od konce války, která do vzniku té druhé nesla přívlastek Velká či Světová. Odstartoval ji atentát na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, kterého v Sarajevu zastřelil 28. června 1914 bosenský radikál Gavrilo Princip.

Přesně na den měsíc poté vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku, která se záhy rozšířila po celé Evropě, dosáhla až do Afriky a na Blízký východ. Neutrálními zůstaly pouze Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko a Skandinávie.

Od roku 1914 do roku 1918 bylo do války mobilizováno přes šedesát milionů mladých mužů, z nichž se mnozí nedožili příměří, které bylo 11. 11. v 11 hodin r. 1918 vyhlášeno německou generalitou.

Navzdory úlevě, kterou pocítil celý svět, zůstal v mnohých rodinách smutek, neboť se jejich synové a bratři již domů nevrátili. Stejně tomu tak bylo i v tehdy ještě samostatných obcích Libšice a Letky-Chejnov. V těžkých bojích zahynula celá řada mužů, kteří byli mnohdy na prahu dospělosti a zaslouží si, aby se na ně nezapomnělo. Každý rok uctíváme jejich památku položením květinových věnců ke dvěma pomníkům, které byly na jejich počest v obcích postaveny.

Pomník v Letkách
V kronice Letek se dočítám, že obecní zastupitelstvo  Letky-Chejnov předalo v r.1921  veřejnosti pomník na počest padlých a zemřelých spoluobčanů v době Světové války. Památník byl postaven z hořického kamene firmou Břetislava Vobořila z Kralup a obec za něj zaplatila 9.828,91 korun. Pro generace příští byla do pomníku vložena plechová krabička s rakouskými válečnými mincemi a pamětním spisem na pergamenovém papíře. Na důkaz hladové války byly přiloženy poukázky na příděly jídla tzv. „enky“, což byly chlebenky, moučenky, cukerky, masenky a uhlenky.

Ze dvou světových stran jsou do kamene na věčnou památku vyryta a zlatým písmem ozdobena jména mužů, o nichž jsem v kronice našla bližší údaje o jejich věku, povolání a v řadě případů i místě, kde zahynuli. Rozhodla jsem se využít nekonečného prostoru a paměti Internetu k tomu, aby jejich jména byla zvěčněna i zde:

Carvan František, ženatý, dělník, 44 let, zemřel po svém návratu z ruského zajetí.
Češka František, ženatý, dělník, 46 let, Srbsko - od r. 1915 nezvěstný.
Dlouhý Josef, svobodný, dělník, 20 let, Karpaty – nezvěstný.
Fischer Jan, svobodný, student, 21 let, Karpaty – nezvěstný.
Franta Josef, svobodný, dělník, 22 let, Srbsko – nezvěstný.
Gráf Václav, svobodný, zámečník, 25 let.
Gross František, svobodný, dělník, 21 let, Karpaty – od r. 1915 nezvěstný.
Jeřábek František, svobodný, dělník, 20 let, nezvěstný.
Kolesa Ferdinand, svobodný, dělník, 31 let, po těžkém zranění zemřel doma.
Kovářík Antonín, svobodný, dělník 21 let, zemřel v nemocnici.
Kratochvíl Bohumil, svobodný, dělník, 27 let, padl na ruském bojišti.
Kropáček Václav, svobodný, zámečník, 22 let, padl na Slovensku – Nové Zámky.
Ludwig Josef, svobodný, úředník, 25 let, zemřel v nemocnici v Praze.
Marx Vilém, svobodný, vzorkař, 21 let, nezvěstný.
Mára František, svobodný, zámečník, 24 let, zemřel ve vojenské nemocnici v Chomutově.
Müller František, ženatý, truhlář, 32 let, padl v Srbsku.
Mráček Karel, svobodný, soustružník, 18 let.
Pospíšil Josef, ženatý, truhlář, 32 let, ruské zajetí – nezvěstný.
Ptáček Karel, svobodný, klempíř, 21 let, zemřel v nemocnici.
Prokůpek Josef, svobodný, elektromontér, 24 let, nezvěstný.
Svoboda Josef, svobodný, krejčí, 21 let, Karpaty – nezvěstný.
Spusta Václav, ženatý, úředník, 46 let, Srbsko – nezvěstný.
Šimák Bohumil, ženatý, truhlář, 27 roků, zemřel v nemocnici.
Šimůnek František, ženatý, dělník, 40 let, zemřel v nemocnici v Albánii.
Talacko Josef, svobodný, dělník, 19 let, Rusko – nezvěstný.
Tříska Josef, ženatý, dělník, 28 let, Rusko – nezvěstný.
Tvrz František, svobodný, zedník, 19 let, Itálie – nezvěstný.
Válek František, svobodný, rolník, 22 let, Itálie – nezvěstný.
Vosmík Vojtěch, ženatý, zedník, 36 let, zemřel v nemocnici.
Ženíšek František, svobodný, dělník, 22 let, zemřel v Letkách během dovolené.

Pomník v Libčicích

Druhý pomník, o který se v současné době stará naše město, nechali vybudovat libčičtí ve Vltavské ulici. Bohužel  jsem toho o něm dosud mnoho nezjistila, protože nejstarší libčické kroniky, které mám k dispozici, začínají až rokem 1947. Tak uvedu jen to, že je vyroben z masivní žulové desky, která je dole rozšířená a tvoří základnu památníku. Ke sloučení obcí Libšice a Letky-Chejnov došlo až v r. 1924, tak do desky  jsou vytesána jména pouze libčických občanů, kteří položili život v bojích během let 1914 – 1918. Nechť i jejich jména jsou tedy na věčnou památku pomyslně vytesána do virtuální paměti tohoto webu:

Denemark František
Hlavatý Václav
Houra Rudolf
Kejř Josef
Kolínský Jindřich
Malý Gustav
Martínek Josef
Michalec Bohumil
Pánek Jan
Pavlík Josef
Petřina František
Prokůpek Václav
Růžek Josef
Stoupa Josef
Svoboda Václav
Tlustý Karel
Trinkmoc Antonín
Vik Antonín
Vištejn Antonín
Vlasák Jaroslav
Votoček Jan
Votoček Václav
Zavadil František


Válka skončila a v historických knihách najdeme spoustu názorů na to, jaké důsledky přinesla světu. Shodují se v tom, že vytvořila dějinný zlom v různých oblastech např. ve vojenství, kdy byly v bojích vyzkoušeny zbraně na tehdejší dobu s velkou ničivou silou jako byly tanky, bojová letadla, ponorky, kulomety i chemické zbraně. Po válce došlo k významnému politickému rozdělení světa, vznikly nové samostatné státy a dosti zásadně se změnily sociální poměry v rodinách. Ovdovělé ženy se jako samoživitelky domáhaly práv, která do té doby byla výsadou jen mužů jako např. volební právo. Díky utrpení lidí během války se po ní v mnohých zakořenil pacifismus - odpor k válce jako takové. Po válce  se mnoho vojáků díky vlastní nedobré zkušenosti odklonilo od církví, které se na všech frontách zapojily do štvavé propagandy. Každá válka, útrapy a hlad mají vždy velký vliv na morální zásady v chování lidí, což se i po té 1. světové projevilo např. v uvolnění zábavy, která se prý dosti lišila od tradiční přísné morálky předválečné.

Historikové by jistě o významu a vlivu 1. světové války na světové dění toho napsali mnohem více, ale ať je to, jak je to, zmařené životy milionů mladých lidí, to nikdy nevrátí.

Na nás je, abychom na to nikdy nezapomněli.

......

 

 

Pomník v Libčicích Pomník v Letkách

Další články autora