MDŽ

Ilustrační obrázek

Publikováno 8.3.2016 14:08

Autor: Hannah Bartíková

Kategorie: Různé

Pro nás dříve narozené je 8. březen neodmyslitelně spjatý s oslavami Mezinárodního dne žen. Děti ve škole malovaly pro maminky a babičky papírová srdíčka a švadleny šily šaty ve dne v noci, neboť tehdejší konfekce nic moc, a snad žádná žena nechtěla mít na podnikové oslavě MDŽ šaty, které měla už loni. I v Libčicích patřily cihelňácké a šroubárenské tancovačky MDŽ k velmi navštěvovaným. Nutno ale přiznat, že byly spíše povinné.

Ženy dostaly od ROH dárek. Většinou sadu nedostatkových kostkovaných utěrek nebo v té době poměrně vzácných froté ručníků. A samozřejmě červený karafiát k tomu. Chudák karafiát se z toho možná dodnes ještě nevzpamatoval.Stigma  emdéžet bude mít už navždy.  A proč zrovna on? Protože v té době v květinářství zrovna velký výběr nebyl, karafiátům se v březnu dařilo, dobře se množily, nebyly drahé a bylo jich potřeba opravdu hodně. Snad každá žena v zemi měla 8. března doma ve váze pár červených karafiátů z práce a mnohá je dostala ještě i od svého rozjuchaného manžela, který musel v práci povinně slavit a donesl je domů večer často poněkud nakřápnuté. Vážně, tak to bylo. Kdo na podnikovou oslavu MDŽ, jejíž začátek byl často již v odpoledních hodinách, tudíž v pracovní době, nepřišel, tak měl černý puntík, kterého se již nikdy nezbavil. V našem kulturáku bylo mužů na MDŽ většinou dost, ale zdržovali se spíše ve výčepu a na sále tančily ženy se ženami za zvuků hudby, tehdy velmi populární místní kapely Potěr, pod taktovkou pana Jaroslava Gruncla...

Možná právě ta politicky diktovaná povinnost způsobila, že po revoluci 1989 ustoupil tento svátek do pozadí a jako by se zapomnělo, že se vlastně jedná o Mezinárodní den žen, který v roce 1908 byl ustanoven Organizací spojených národů, čemuž v USA předcházel velký boj žen za volební právo.

Den žen, jak jsme jej zkráceně nazývali, se nejvíce ve světě rozšířil až po 1. světové válce a jeho obsah se měnil buď pod vlivem feministického boje, nebo politiky, nebo obojího, což mělo za následek to, že se u nás v současné době spíše slaví politikou zcela netknutý Den matek, který připadne na druhou květnovou neděli. Je pravdou, že tento svátek existoval již za dob Československa, neboť se u nás začal slavit už v roce 1923, ale po 2. světové válce byl zcela potlačen právě masovými oslavami MDŽ. Přesto se v některých rodinách i tehdy, spíše potichu, Den matek ctil, ale veřejně dostal prostor až po r. 1989.

V některých zemích se tyto dva ženské svátky sloučily v jeden, ale my máme možnost slavit dnešní MDŽ, nebo květnový Den matek, a aby ani muži nepřišli zkrátka, třetí neděli v červnu se to otočí a budeme slavit Den otců.

Proč ne? Svátků není nikdy dost.

Další aktuality v kategorii Různé: